Hlavní toky pašování kokainu, jak je popisují hlášené záchyty.
.
Last edited by a moderator:
Zprávy o drogách ve světě: Obchodování s kokainem
- Thread starter HEISENBERG
- Start date
Obchodování s kokainem do Severní Ameriky se stále zvyšuje.
V Severní a Jižní Americe pokračuje hlavní tok obchodu s kokainem z Kolumbie do Severní Ameriky, zejména do Spojených států. Z analýzy vzorků kokainu zabavených ve Spojených státech vyplývá, že v roce 2019 pocházelo 87 % tohoto kokainu z Kolumbie a 9 % z Peru. Méně než 1 procento kokainu nalezeného na trhu Spojených států je pašováno přímo; většina prochází řadou zemí, než se dostane do Spojených států.
Podle orgánů Spojených států amerických začíná pašování kokainu do Severní Ameriky obvykle v andských zemích, přičemž kokain většinou putuje z Kolumbie a Ekvádoru východní tichomořskou trasou, která podle odhadů představuje 74 % veškerého kokainu pašovaného do Severní Ameriky. Následuje západní karibsko-pacifická trasa (16 procent), která začíná v Kolumbii. Třetí pašeráckou trasou je karibská trasa (po níž se pašuje 8 procent kokainu zabaveného v Severní Americe), která začíná jak v Kolumbii, tak ve Venezuele (Bolívarovské republice).
Množství kokainu zabaveného na trasách obchodu s drogami z andských zemí do Severní Ameriky, tedy množství kokainu zabaveného ve Střední Americe, Karibiku a Severní Americe, vzrostlo v období 2015-2019 o více než 40 procent, z toho v letech 2018-2019 o 7 procent. Největší nárůst na této trase byl zaznamenán ve Střední Americe, kde se množství zabaveného kokainu v období 2015-2019 zvýšilo o 60 procent, což je pravděpodobně odrazem rostoucího počtu zásilek kokainu, které procházejí Střední Amerikou na cestě do Mexika. Naopak množství kokainu zabaveného v Karibiku se v letech 2015-2018 snížilo a v roce 2019 se pouze částečně obnovilo.
Podle orgánů Spojených států zůstávají hlavními trasami pašování kokainu z Kolumbie na sever východní pacifická trasa, po níž se přepravují lodě, zejména rychlolodě nebo poloponorky, a v menší míře atlantická trasa (západní karibská a karibská trasa), po níž se přepravují rychlolodě a letadla. Podle zpráv členských států se většina pašování kokainu přes Střední Ameriku uskutečňuje po moři, ale nedávné trendy v Guatemale ukazují pokles využívání námořní trasy a nárůst pašování leteckou cestou (ze 4 % veškerého zabaveného kokainu, který vstoupil do Guatemaly v roce 2017, na 20 % v roce 2018 a 30 % v roce 2019), což odráží především nárůst letů pašujících kokain z Bolívarovské republiky Venezuela do Guatemaly. Bolívarovská republika Venezuela se tak stala druhou nejdůležitější tranzitní/odletovou zemí (25 % z celkového počtu) po Kolumbii (75 %) pro kokain zabavený v Guatemale v roce 2019.
Podle orgánů Spojených států se hlavní trasy pašování kokainu, východní tichomořská trasa a západní karibská trasa, sbíhají v Mexiku, odkud se droga dostává do Spojených států, většinou po zemi přes jihozápadní hranici země. Odhaduje se, že přibližně 80 % kokainu nalezeného v roce 2019 na trhu Spojených států prošlo přes Mexiko. Množství zabavená na jihozápadní hranici však ukazují na nárůst pašování kokainu přes Mexiko do roku 2017, poté ukazují na pokles, zatímco celkové množství kokainu zabaveného ve Spojených státech nadále rostlo. Tyto trendy naznačují vznik alternativních tras obchodování s kokainem, včetně zásilek této drogy do námořních přístavů ve Spojených státech. Největší množství kokainu zabaveného ve Spojených státech v roce 2019 bylo totiž hlášeno v námořních přístavech na Floridě, následovala Kalifornie (většinou podél jihozápadní hranice s Mexikem), Pensylvánie a Portoriko.
Mexické zločinecké organizace nicméně nadále kontrolují velkou část dovozu kokainu do Spojených států a velkoobchod s kokainem v rámci země. Při maloobchodní distribuci se však do značné míry spoléhají na místní zločinecké skupiny a pouliční gangy. Podle úřadů Spojených států mexické zločinecké skupiny často získávají mnohatunové zásilky kokainu od překupníků drog v Jižní Americe, zejména od kolumbijských zločineckých skupin, a poté drogu převážejí přes Střední Ameriku a Mexiko a pašují ji do Spojených států přes jihozápadní hranici. Naopak na pašování kokainu po karibské trase, především po moři a letecky, se podílejí mimo jiné dominikánské zločinecké skupiny.
Zdá se, že vzorce pašování kokainu do Mexika se v poslední době změnily, a to ze situace v roce 2017, kdy byla většina kokainu pašována po moři (převážně z Kolumbie) a po zemi (z Guatemaly), na situaci v roce 2019, kdy byla většina (52 %) údajně do země dopravena letecky.
Bez ohledu na nárůst pašování kokainu leteckou cestou v některých zemích v roce 2019 (zejména v Mexiku a Guatemale) dostupné údaje rovněž naznačují, že většina kokainu pašovaného z andských zemí do Spojených států je nadále zadržována na moři. To koresponduje se zprávami, které ukazují, že většina záchytů kokainu orgány Spojených států je nadále prováděna na moři u pevninské části Spojených států. Současně došlo k nárůstu počtu zásilek kokainu zasílaných poštou, které podle odhadů představují 9 % veškerého dovozu kokainu do Spojených států (oproti necelým 5 % v roce 2015), což možná svědčí o rostoucím počtu transakcí uskutečněných prostřednictvím dark webu, které obvykle zahrnují zásilky zasílané poštou.
Většina kokainu zabaveného ve Spojených státech je určena pro domácí trh, ačkoli část kokainu pašovaného do země je určena i k dalšímu obchodu do jiných zemí. Na základě zpráv o zemích původu, tranzitu a určení drog zabavených v letech 2015-2019 různými zeměmi, které byly zaslány úřadu UNODC, některé zásilky kokainu prošly také Spojenými státy, než se dostaly do dalších zemí v Severní Americe (Kanada), Asii (Indonésie, Japonsko a Korejská republika), Oceánii (Austrálie), Africe (Jihoafrická republika) a Evropě (Belgie, Irsko a Itálie). Zdá se však, že využívání Spojených států jako tranzitní země pro zásilky kokainu do Evropy je poměrně novým jevem.
Jinde v Severní Americe byla jako tranzitní země pro kokain směřující do Austrálie, Japonska a na Nový Zéland identifikována Kanada. Mexiko oznámilo, že přibližně 4 % kokainu zabaveného v roce 2018 byla určena pro Nizozemsko a 8 % kokainu zabaveného v roce 2019 bylo určeno pro Čínu.
V období 2015-2019 navíc země v Asii (Čína a Indonésie), Oceánii (Austrálie a Nový Zéland), Africe (Keňa) a Evropě (Island) oznámily, že kokain před příchodem na jejich území procházel mimo jiné i Mexikem.
V Severní a Jižní Americe pokračuje hlavní tok obchodu s kokainem z Kolumbie do Severní Ameriky, zejména do Spojených států. Z analýzy vzorků kokainu zabavených ve Spojených státech vyplývá, že v roce 2019 pocházelo 87 % tohoto kokainu z Kolumbie a 9 % z Peru. Méně než 1 procento kokainu nalezeného na trhu Spojených států je pašováno přímo; většina prochází řadou zemí, než se dostane do Spojených států.
Podle orgánů Spojených států amerických začíná pašování kokainu do Severní Ameriky obvykle v andských zemích, přičemž kokain většinou putuje z Kolumbie a Ekvádoru východní tichomořskou trasou, která podle odhadů představuje 74 % veškerého kokainu pašovaného do Severní Ameriky. Následuje západní karibsko-pacifická trasa (16 procent), která začíná v Kolumbii. Třetí pašeráckou trasou je karibská trasa (po níž se pašuje 8 procent kokainu zabaveného v Severní Americe), která začíná jak v Kolumbii, tak ve Venezuele (Bolívarovské republice).
Množství kokainu zabaveného na trasách obchodu s drogami z andských zemí do Severní Ameriky, tedy množství kokainu zabaveného ve Střední Americe, Karibiku a Severní Americe, vzrostlo v období 2015-2019 o více než 40 procent, z toho v letech 2018-2019 o 7 procent. Největší nárůst na této trase byl zaznamenán ve Střední Americe, kde se množství zabaveného kokainu v období 2015-2019 zvýšilo o 60 procent, což je pravděpodobně odrazem rostoucího počtu zásilek kokainu, které procházejí Střední Amerikou na cestě do Mexika. Naopak množství kokainu zabaveného v Karibiku se v letech 2015-2018 snížilo a v roce 2019 se pouze částečně obnovilo.
Podle orgánů Spojených států zůstávají hlavními trasami pašování kokainu z Kolumbie na sever východní pacifická trasa, po níž se přepravují lodě, zejména rychlolodě nebo poloponorky, a v menší míře atlantická trasa (západní karibská a karibská trasa), po níž se přepravují rychlolodě a letadla. Podle zpráv členských států se většina pašování kokainu přes Střední Ameriku uskutečňuje po moři, ale nedávné trendy v Guatemale ukazují pokles využívání námořní trasy a nárůst pašování leteckou cestou (ze 4 % veškerého zabaveného kokainu, který vstoupil do Guatemaly v roce 2017, na 20 % v roce 2018 a 30 % v roce 2019), což odráží především nárůst letů pašujících kokain z Bolívarovské republiky Venezuela do Guatemaly. Bolívarovská republika Venezuela se tak stala druhou nejdůležitější tranzitní/odletovou zemí (25 % z celkového počtu) po Kolumbii (75 %) pro kokain zabavený v Guatemale v roce 2019.
Podle orgánů Spojených států se hlavní trasy pašování kokainu, východní tichomořská trasa a západní karibská trasa, sbíhají v Mexiku, odkud se droga dostává do Spojených států, většinou po zemi přes jihozápadní hranici země. Odhaduje se, že přibližně 80 % kokainu nalezeného v roce 2019 na trhu Spojených států prošlo přes Mexiko. Množství zabavená na jihozápadní hranici však ukazují na nárůst pašování kokainu přes Mexiko do roku 2017, poté ukazují na pokles, zatímco celkové množství kokainu zabaveného ve Spojených státech nadále rostlo. Tyto trendy naznačují vznik alternativních tras obchodování s kokainem, včetně zásilek této drogy do námořních přístavů ve Spojených státech. Největší množství kokainu zabaveného ve Spojených státech v roce 2019 bylo totiž hlášeno v námořních přístavech na Floridě, následovala Kalifornie (většinou podél jihozápadní hranice s Mexikem), Pensylvánie a Portoriko.
Mexické zločinecké organizace nicméně nadále kontrolují velkou část dovozu kokainu do Spojených států a velkoobchod s kokainem v rámci země. Při maloobchodní distribuci se však do značné míry spoléhají na místní zločinecké skupiny a pouliční gangy. Podle úřadů Spojených států mexické zločinecké skupiny často získávají mnohatunové zásilky kokainu od překupníků drog v Jižní Americe, zejména od kolumbijských zločineckých skupin, a poté drogu převážejí přes Střední Ameriku a Mexiko a pašují ji do Spojených států přes jihozápadní hranici. Naopak na pašování kokainu po karibské trase, především po moři a letecky, se podílejí mimo jiné dominikánské zločinecké skupiny.
Zdá se, že vzorce pašování kokainu do Mexika se v poslední době změnily, a to ze situace v roce 2017, kdy byla většina kokainu pašována po moři (převážně z Kolumbie) a po zemi (z Guatemaly), na situaci v roce 2019, kdy byla většina (52 %) údajně do země dopravena letecky.
Bez ohledu na nárůst pašování kokainu leteckou cestou v některých zemích v roce 2019 (zejména v Mexiku a Guatemale) dostupné údaje rovněž naznačují, že většina kokainu pašovaného z andských zemí do Spojených států je nadále zadržována na moři. To koresponduje se zprávami, které ukazují, že většina záchytů kokainu orgány Spojených států je nadále prováděna na moři u pevninské části Spojených států. Současně došlo k nárůstu počtu zásilek kokainu zasílaných poštou, které podle odhadů představují 9 % veškerého dovozu kokainu do Spojených států (oproti necelým 5 % v roce 2015), což možná svědčí o rostoucím počtu transakcí uskutečněných prostřednictvím dark webu, které obvykle zahrnují zásilky zasílané poštou.
Většina kokainu zabaveného ve Spojených státech je určena pro domácí trh, ačkoli část kokainu pašovaného do země je určena i k dalšímu obchodu do jiných zemí. Na základě zpráv o zemích původu, tranzitu a určení drog zabavených v letech 2015-2019 různými zeměmi, které byly zaslány úřadu UNODC, některé zásilky kokainu prošly také Spojenými státy, než se dostaly do dalších zemí v Severní Americe (Kanada), Asii (Indonésie, Japonsko a Korejská republika), Oceánii (Austrálie), Africe (Jihoafrická republika) a Evropě (Belgie, Irsko a Itálie). Zdá se však, že využívání Spojených států jako tranzitní země pro zásilky kokainu do Evropy je poměrně novým jevem.
Jinde v Severní Americe byla jako tranzitní země pro kokain směřující do Austrálie, Japonska a na Nový Zéland identifikována Kanada. Mexiko oznámilo, že přibližně 4 % kokainu zabaveného v roce 2018 byla určena pro Nizozemsko a 8 % kokainu zabaveného v roce 2019 bylo určeno pro Čínu.
V období 2015-2019 navíc země v Asii (Čína a Indonésie), Oceánii (Austrálie a Nový Zéland), Africe (Keňa) a Evropě (Island) oznámily, že kokain před příchodem na jejich území procházel mimo jiné i Mexikem.
V posledním desetiletí se trendy v maloobchodní čistotě kokainu na dvou největších světových trzích s kokainem, ve Spojených státech a v Evropě, začaly vyvíjet souběžně. Maloobchodní čistota kokainu se po roce 2006 snížila jak ve Spojených státech, tak v Evropě. To bylo především odrazem poklesu výroby kokainu v Kolumbii, než se po roce 2013 opět zvýšila, což bylo pravděpodobně důsledkem nárůstu výroby kokainu v andských zemích, především v Kolumbii. Zatímco čistota kokainu na trhu Spojených států byla tradičně podstatně vyšší než v Evropě, v posledních letech se to změnilo. Od roku 2012 je maloobchodní čistota kokainu na obou trzích téměř totožná a pohybuje se stejným směrem nahoru. V absolutních hodnotách čistota kokainu v Evropě dohnala čistotu kokainu ve Spojených státech, což naznačuje, že Atlantský oceán se stává pro překupníky menší překážkou, než tomu bylo dříve, alespoň pokud se poměřuje s trasou pašování kokainu z andských zemí na sever do Spojených států. Evropa se tak stala konkurenceschopnějším spotřebitelem kokainu a skutečnost, že tento trend v Evropě je souběžný s trendem ve Spojených státech, naznačuje, že trh s kokainem v Evropě reaguje na změny u zdroje stejně jako trh ve Spojených státech.
I když lze tvrdit, že tato konvergence je známkou stále "jednotnějšího" transatlantického trhu s kokainem, faktorů, které za ní stojí, je pravděpodobně více. Patří k nim vznik "nových" hráčů mezi transatlantickými obchodníky s kokainem, jako jsou skupiny organizovaného zločinu ze zemí jihovýchodní Evropy, a také spolupráce mezi méně významnými aktéry, což vede ke zvýšené konkurenci, a tedy ke zvýšení efektivity obchodu s kokainem do Evropy. Změnil se také dodavatelský řetězec, v němž došlo k omezení monopolů, a to jak pokud jde o řetězec výroby kokainu v Jižní Americe, tak pokud jde o transatlantický obchod s kokainem, v němž se nyní objevují noví aktéři, kteří vyřazují zprostředkovatele. Je také možné, že největší světový trh s kokainem, trh Spojených států, dosáhl nasycení a/nebo že aktivity orgánů činných v trestním řízení na trasách pašování do Severní Ameriky přispěly k tomu, že evropský trh byl považován za cestu nejmenšího odporu, a vedly tak k nárůstu pašování kokainu z Jižní Ameriky do Evropy.
Vývoj maloobchodní čistoty kokainu, Spojené státy a západní a střední Evropa, 2005-2018
I když lze tvrdit, že tato konvergence je známkou stále "jednotnějšího" transatlantického trhu s kokainem, faktorů, které za ní stojí, je pravděpodobně více. Patří k nim vznik "nových" hráčů mezi transatlantickými obchodníky s kokainem, jako jsou skupiny organizovaného zločinu ze zemí jihovýchodní Evropy, a také spolupráce mezi méně významnými aktéry, což vede ke zvýšené konkurenci, a tedy ke zvýšení efektivity obchodu s kokainem do Evropy. Změnil se také dodavatelský řetězec, v němž došlo k omezení monopolů, a to jak pokud jde o řetězec výroby kokainu v Jižní Americe, tak pokud jde o transatlantický obchod s kokainem, v němž se nyní objevují noví aktéři, kteří vyřazují zprostředkovatele. Je také možné, že největší světový trh s kokainem, trh Spojených států, dosáhl nasycení a/nebo že aktivity orgánů činných v trestním řízení na trasách pašování do Severní Ameriky přispěly k tomu, že evropský trh byl považován za cestu nejmenšího odporu, a vedly tak k nárůstu pašování kokainu z Jižní Ameriky do Evropy.
Vývoj maloobchodní čistoty kokainu, Spojené státy a západní a střední Evropa, 2005-2018
Rekordní množství kokainu zachyceného v Evropě v posledních letech je z velké části způsobeno zabavenými zásilkami, které se do Evropy dostaly po moři, zejména v kontejnerové přepravě v námořních přístavech, i když k zabavení dochází i na moři. Velmi velké množství kokainu bylo zabaveno v námořních přístavech v belgických Antverpách, nizozemském Rotterdamu a nejnověji v německém Hamburku, přičemž velké množství bylo zabaveno také ve španělských a italských námořních přístavech.
Navzdory pandemii COVID-19 předběžné údaje o záchytech zaznamenaných celními orgány ve 12 zemích západní a střední Evropy (Belgie, Dánsko, Finsko, Německo, Island, Irsko, Itálie, Malta, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko a Španělsko) ukazují, že množství kokainu zabaveného v námořních přístavech se v roce 2020 zvýšilo o 18 % (ze 118 tun na 140 tun).
Zejména množství kokainu zachyceného v přístavu Antverpy se v posledních letech neustále zvyšuje a začalo představovat významný podíl na množství kokainu zachyceného v celé Evropě (28 % v roce 2019). Většina kokainu, který se dostane do Antverp, je s největší pravděpodobností určena pro zločinecké organizace působící v Nizozemsku, odkud je kokain distribuován do dalších evropských destinací.
Jak uvádějí mediální zdroje, v únoru 2021 bylo v hamburském přístavu zadrženo 16 tun kokainu zaslaného z Paraguaye. Na této zásilce se podílela osoba, která byla zodpovědná i za další zásilku 7 tun zadrženou souběžně v Antverpách, což potvrdilo ústřední postavení zločineckých organizací se sídlem v Nizozemsku a nadnárodními vazbami při řízení dovozu kokainu do Evropy.
Množství kokainu zabaveného v přístavu Antverpy, Belgie, 2013-2020
Navzdory pandemii COVID-19 předběžné údaje o záchytech zaznamenaných celními orgány ve 12 zemích západní a střední Evropy (Belgie, Dánsko, Finsko, Německo, Island, Irsko, Itálie, Malta, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko a Španělsko) ukazují, že množství kokainu zabaveného v námořních přístavech se v roce 2020 zvýšilo o 18 % (ze 118 tun na 140 tun).
Zejména množství kokainu zachyceného v přístavu Antverpy se v posledních letech neustále zvyšuje a začalo představovat významný podíl na množství kokainu zachyceného v celé Evropě (28 % v roce 2019). Většina kokainu, který se dostane do Antverp, je s největší pravděpodobností určena pro zločinecké organizace působící v Nizozemsku, odkud je kokain distribuován do dalších evropských destinací.
Jak uvádějí mediální zdroje, v únoru 2021 bylo v hamburském přístavu zadrženo 16 tun kokainu zaslaného z Paraguaye. Na této zásilce se podílela osoba, která byla zodpovědná i za další zásilku 7 tun zadrženou souběžně v Antverpách, což potvrdilo ústřední postavení zločineckých organizací se sídlem v Nizozemsku a nadnárodními vazbami při řízení dovozu kokainu do Evropy.
Množství kokainu zabaveného v přístavu Antverpy, Belgie, 2013-2020
Last edited by a moderator:
Nárůst pašování kokainu do Evropy.
Druhým největším tokem pašování kokainu na světě je tok z andských zemí do Evropy, zejména do západní a střední Evropy, která je po Severní Americe druhým největším trhem pro tuto drogu. Množství kokainu zabaveného v západní a střední Evropě se v období 2015-2019 více než zdvojnásobilo, zatímco ceny zůstaly stabilní a čistota kokainu se zvýšila, což naznačuje celkové zvýšení toku kokainu do západní a střední Evropy a dostupnosti kokainu, a to navzdory prudkému nárůstu množství zabavené drogy.
Mezi hlavní vstupní místa pro kokain pašovaný do Evropy z Jižní Ameriky patří Belgie, Nizozemsko a Španělsko. Forenzní testy vzorků kokainu ze zabavených zásilek pašovaných do západní a střední Evropy potvrdily, že kokain pašovaný do Evropy pochází především z Kolumbie (68 %) a v menší míře z Peru (19 %) a z Mnohonárodnostního státu Bolívie (4 %).
Přestože většina kokainu obchodovaného do Evropy stále pochází z Kolumbie a odjíždí z ní, stále častěji se uvádí, že Brazílie je tranzitní zemí, odkud zásilky kokainu odjíždějí do Evropy. Nejčastěji hlášenou zemí původu, odeslání a tranzitu zásilek do západní a střední Evropy v období 2015-2019 byla Kolumbie, následovaná Brazílií a Ekvádorem; v letech 2010-2014 byla v čele seznamu Kolumbie, následovaná Peru a poté Brazílií.
Část kokainu pašovaného do Evropy je rovněž přepravována přes tranzitní regiony, zejména západní Afriku a severní Afriku, což se odráží ve významných záchytech kokainu provedených v západní Africe a Maroku v posledních letech.
Většina kokainu dostupného na evropských drogových trzích se do Evropy pašuje po moři, především v námořních kontejnerech, které do Evropy vstupují přes velké přístavy, jako jsou belgické Antverpy, nizozemský Rotterdam, německý Hamburk a španělská Valencie. Po vstupu do Evropy v těchto hlavních distribučních uzlech jsou zásilky kokainu obvykle přepravovány dále po silnici na cílové trhy v regionu.
Druhým největším tokem pašování kokainu na světě je tok z andských zemí do Evropy, zejména do západní a střední Evropy, která je po Severní Americe druhým největším trhem pro tuto drogu. Množství kokainu zabaveného v západní a střední Evropě se v období 2015-2019 více než zdvojnásobilo, zatímco ceny zůstaly stabilní a čistota kokainu se zvýšila, což naznačuje celkové zvýšení toku kokainu do západní a střední Evropy a dostupnosti kokainu, a to navzdory prudkému nárůstu množství zabavené drogy.
Mezi hlavní vstupní místa pro kokain pašovaný do Evropy z Jižní Ameriky patří Belgie, Nizozemsko a Španělsko. Forenzní testy vzorků kokainu ze zabavených zásilek pašovaných do západní a střední Evropy potvrdily, že kokain pašovaný do Evropy pochází především z Kolumbie (68 %) a v menší míře z Peru (19 %) a z Mnohonárodnostního státu Bolívie (4 %).
Přestože většina kokainu obchodovaného do Evropy stále pochází z Kolumbie a odjíždí z ní, stále častěji se uvádí, že Brazílie je tranzitní zemí, odkud zásilky kokainu odjíždějí do Evropy. Nejčastěji hlášenou zemí původu, odeslání a tranzitu zásilek do západní a střední Evropy v období 2015-2019 byla Kolumbie, následovaná Brazílií a Ekvádorem; v letech 2010-2014 byla v čele seznamu Kolumbie, následovaná Peru a poté Brazílií.
Část kokainu pašovaného do Evropy je rovněž přepravována přes tranzitní regiony, zejména západní Afriku a severní Afriku, což se odráží ve významných záchytech kokainu provedených v západní Africe a Maroku v posledních letech.
Většina kokainu dostupného na evropských drogových trzích se do Evropy pašuje po moři, především v námořních kontejnerech, které do Evropy vstupují přes velké přístavy, jako jsou belgické Antverpy, nizozemský Rotterdam, německý Hamburk a španělská Valencie. Po vstupu do Evropy v těchto hlavních distribučních uzlech jsou zásilky kokainu obvykle přepravovány dále po silnici na cílové trhy v regionu.
V posledních letech byla zaznamenána diverzifikace aktérů trestné činnosti zapojených do řízení dodavatelského řetězce kokainu mezi Jižní Amerikou a Evropou. V minulosti tomuto nezákonnému obchodu dominoval malý počet dobře zavedených aktérů a kanálů, zejména italské skupiny organizovaného zločinu a aliance mezi kolumbijskými a španělskými skupinami. Zločinecké skupiny, jako je 'Ndrangheta (jejímž srdcem je italský region Kalábrie), měly konkurenční výhodu oproti ostatním evropským organizacím obchodujícím s kokainem díky své přítomnosti v Latinské Americe a přímým kontaktům s dodavateli v zemích, kde se kokain vyrábí, nebo v jejich blízkosti.
Nizozemsko bylo po mnoho let důležitou přestupní stanicí pro několik zločineckých organizací, včetně těch ze samotného Nizozemska, které přijímaly zásilky kokainu z Jižní Ameriky a distribuovaly drogu po celé Evropě. V posledních letech se však objevila řada dalších evropských skupin, které se staly hlavními aktéry při organizování přepravy značného množství kokainu do Evropy, a to i díky tomu, že si vytvořily vlastní přítomnost a kontakty v Latinské Americe. Do jisté míry tomu mohla napomoci stále roztříštěnější kriminální scéna v Kolumbii po demobilizaci FARC-EP. Rozšíření menších zločineckých a ozbrojených nestátních skupin, neexistence monolitických organizací kontrolujících různé fáze řetězce výroby a obchodu s kokainem a větší rozčlenění těchto činností mohly vést ke vzniku nových aliancí a dodavatelských řetězců.
Některé z nově vznikajících sítí, zejména albánské, se podílejí také na distribuci kokainu po celé Evropě a v rámci několika evropských zemí, což jim umožňuje realizovat obchodní model "end-to-end".
Skupiny složené ze srbochorvatsky mluvících osob, obvykle státních příslušníků Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Černé Hory a Srbska, se rovněž staly významnými hráči při obstarávání velkého množství kokainu a organizování přepravy a prodeje evropským odběratelům. Tato diverzifikace vedla jak ke zvýšené konkurenci, tak ke stále častějším případům spolupráce mezi různými skupinami zapojenými do obchodu s kokainem, což vedlo k zefektivnění dodavatelského řetězce. Ve spojení s vysokou mírou pěstování keřů koky a výroby kokainu v Jižní Americe je pravděpodobné, že tento vývoj rovněž přispěl ke zvýšení dostupnosti kokainu v Evropě.
Rozdělení cizích státních příslušníků zatčených v Evropě v souvislosti s jednotlivými záchyty kokainu podle státní příslušnosti, podle velikosti záboru, 2018-2020
Nizozemsko bylo po mnoho let důležitou přestupní stanicí pro několik zločineckých organizací, včetně těch ze samotného Nizozemska, které přijímaly zásilky kokainu z Jižní Ameriky a distribuovaly drogu po celé Evropě. V posledních letech se však objevila řada dalších evropských skupin, které se staly hlavními aktéry při organizování přepravy značného množství kokainu do Evropy, a to i díky tomu, že si vytvořily vlastní přítomnost a kontakty v Latinské Americe. Do jisté míry tomu mohla napomoci stále roztříštěnější kriminální scéna v Kolumbii po demobilizaci FARC-EP. Rozšíření menších zločineckých a ozbrojených nestátních skupin, neexistence monolitických organizací kontrolujících různé fáze řetězce výroby a obchodu s kokainem a větší rozčlenění těchto činností mohly vést ke vzniku nových aliancí a dodavatelských řetězců.
Některé z nově vznikajících sítí, zejména albánské, se podílejí také na distribuci kokainu po celé Evropě a v rámci několika evropských zemí, což jim umožňuje realizovat obchodní model "end-to-end".
Skupiny složené ze srbochorvatsky mluvících osob, obvykle státních příslušníků Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Černé Hory a Srbska, se rovněž staly významnými hráči při obstarávání velkého množství kokainu a organizování přepravy a prodeje evropským odběratelům. Tato diverzifikace vedla jak ke zvýšené konkurenci, tak ke stále častějším případům spolupráce mezi různými skupinami zapojenými do obchodu s kokainem, což vedlo k zefektivnění dodavatelského řetězce. Ve spojení s vysokou mírou pěstování keřů koky a výroby kokainu v Jižní Americe je pravděpodobné, že tento vývoj rovněž přispěl ke zvýšení dostupnosti kokainu v Evropě.
Rozdělení cizích státních příslušníků zatčených v Evropě v souvislosti s jednotlivými záchyty kokainu podle státní příslušnosti, podle velikosti záboru, 2018-2020
Last edited by a moderator:
Rostoucí pašování kokainu z Brazílie přes Afriku do Evropy.
Celkové množství kokainu zabaveného v Africe se zvýšilo z 1,2 tuny v roce 2015 na 12,9 tuny v roce 2019, což představuje desetinásobný nárůst za pět let. Toto množství však odpovídalo 0,9 % celosvětového množství kokainu zabaveného v roce 2019, což v kombinaci s poměrně skromným výskytem užívání kokainu v regionu naznačuje, že tento kontinent nemusí být hlavním cílovým trhem pro kokain.
Vzhledem k tomu, že v posledních pěti letech nebyly zaznamenány žádné zprávy o výrazném posílení kapacit pro vymáhání práva, je pravděpodobné, že nárůst množství zabaveného kokainu odráží skutečný nárůst toků kokainu do a z Afriky, zejména do a přes západní a střední Afriku a severní Afriku, na které připadá 54, resp. 39 % celkového množství kokainu zabaveného v Africe v období 2015-2019. To jasně podtrhuje dominantní postavení těchto dvou subregionů v obchodování s kokainem ovlivňujícím Afriku.
Záchyty kokainu při tranzitu do Afriky, v rámci Afriky a při odjezdu z ní zdůrazňují přetrvávající roli kontinentu na celosvětovém trhu s kokainem. Zdá se, že hlavní zemí odeslání zásilek do Afriky je Brazílie, pravděpodobně díky své obchodní infrastruktuře a jazykovým vazbám na některé africké země. V období 2015-2019 byla Brazílie zemí, kterou africké země nejčastěji hlásily jako zemi původu, odeslání nebo tranzitu zásilek kokainu, a to 47 % všech takových hlášení (s výjimkou afrických zemí odeslání a tranzitu). Naproti tomu Kolumbie představovala 16 procent, Peru 7 procent, Mexiko 4 procenta a Bolívarovská republika Venezuela 4 procenta.
Tento vzorec, kdy zásilky kokainu odjíždějí především z Brazílie, většinou po moři, ale také letecky, do destinací v Africe za účelem dalšího obchodování do dalších destinací v Africe, Evropě (především do Belgie, následované (v sestupném pořadí podle počtu zmínek členských států v období 2015-2019) Nizozemskem, Itálií, Španělskem, Francií a Portugalskem) a částečně také do Asie a Oceánie, se v posledních dvou letech nadále projevuje.
Celkové množství kokainu zabaveného v Africe se zvýšilo z 1,2 tuny v roce 2015 na 12,9 tuny v roce 2019, což představuje desetinásobný nárůst za pět let. Toto množství však odpovídalo 0,9 % celosvětového množství kokainu zabaveného v roce 2019, což v kombinaci s poměrně skromným výskytem užívání kokainu v regionu naznačuje, že tento kontinent nemusí být hlavním cílovým trhem pro kokain.
Vzhledem k tomu, že v posledních pěti letech nebyly zaznamenány žádné zprávy o výrazném posílení kapacit pro vymáhání práva, je pravděpodobné, že nárůst množství zabaveného kokainu odráží skutečný nárůst toků kokainu do a z Afriky, zejména do a přes západní a střední Afriku a severní Afriku, na které připadá 54, resp. 39 % celkového množství kokainu zabaveného v Africe v období 2015-2019. To jasně podtrhuje dominantní postavení těchto dvou subregionů v obchodování s kokainem ovlivňujícím Afriku.
Záchyty kokainu při tranzitu do Afriky, v rámci Afriky a při odjezdu z ní zdůrazňují přetrvávající roli kontinentu na celosvětovém trhu s kokainem. Zdá se, že hlavní zemí odeslání zásilek do Afriky je Brazílie, pravděpodobně díky své obchodní infrastruktuře a jazykovým vazbám na některé africké země. V období 2015-2019 byla Brazílie zemí, kterou africké země nejčastěji hlásily jako zemi původu, odeslání nebo tranzitu zásilek kokainu, a to 47 % všech takových hlášení (s výjimkou afrických zemí odeslání a tranzitu). Naproti tomu Kolumbie představovala 16 procent, Peru 7 procent, Mexiko 4 procenta a Bolívarovská republika Venezuela 4 procenta.
Tento vzorec, kdy zásilky kokainu odjíždějí především z Brazílie, většinou po moři, ale také letecky, do destinací v Africe za účelem dalšího obchodování do dalších destinací v Africe, Evropě (především do Belgie, následované (v sestupném pořadí podle počtu zmínek členských států v období 2015-2019) Nizozemskem, Itálií, Španělskem, Francií a Portugalskem) a částečně také do Asie a Oceánie, se v posledních dvou letech nadále projevuje.
Obchodování s kokainem z Brazílie do Afriky.
Řada kokainových zásilek zabavených v Brazílii v posledních letech skutečně směřovala do Afriky, obvykle jako místo překládky pro další obchodování do Evropy, i když některé zásilky směřovaly do Afriky také přes Evropu. Například v červnu 2019 bylo v kontejneru v São Paulu zabaveno 0,7 tuny kokainu, který byl určen k přepravě přes Belgii do Ghany. V prosinci 2020 bylo v kontejneru v São Paulu zabaveno 360 kg kokainu, který byl určen k přepravě přes Španělsko do Nigérie. Přímé zásilky do Afriky jsou však stále běžnější. Například v listopadu 2019 bylo v São Paulu zabaveno 1,3 tuny kokainu ve dvou kontejnerech s pytli cukru, které byly určeny k přepravě lodí do Maroka. Dále bylo v São Paulu a ve státě Santa Catarina zabaveno 100 až 400 kg v kontejnerech, které byly určeny k přepravě do Pobřeží slonoviny (květen 2020), do Libye (květen 2020) a do Nigérie (prosinec 2020). Kromě toho byla v období 2019-2021 letecky přepravována menší množství kokainu (mezi 1 kg a 10 kg na jednoho překupníka) do různých zemí Afriky, konkrétně do Angoly, Beninu, Burundi, Kamerunu, Demokratické republiky Kongo, Egypta, Rovníkové Guineje, Etiopie, Mali, Mosambiku, Namibie, Nigérie, Seychel a Sierry Leone.
Současně byla v Africe provedena řada významných záchytů kokainu, který pocházel z Brazílie. Například v lednu 2019 zabavily úřady v Jihoafrické republice 706 kg kokainu v kontejneru přepravovaném po moři z Brazílie, který měl projít Jihoafrickou republikou a poté Singapurem na cestě do své konečné destinace, Indie. V červnu 2019 zadržely orgány v Senegalu 798 kg kokainu uvnitř 15 nových automobilů na palubě lodi cestující z Brazílie do Angoly. V prosinci 2019 zadržely úřady v Beninu 755 kg kokainu v kontejneru na lodi v Beninu, která pocházela z Brazílie a měla proplout Nigerem, než dorazí do své konečné destinace, Evropy. V září 2018 bylo podle zpráv médií poblíž São Paula v brazilském přístavu Santos zadrženo 1,2 tuny kokainu, který směřoval do přístavu Abidžan v Pobřeží slonoviny. Následné vyšetřování zřejmě odhalilo, že zásilka byla součástí rozsáhlejšího plánu organizovaného italskými skupinami organizovaného zločinu, které za tímto účelem založily v Abidžanu falešnou stavební společnost, aby mohly legálně nakoupit použité vybavení z Brazílie, v němž byl kokain ukryt. Konečnými odběrateli kokainu byly údajně italské skupiny 'Ndrangheta a Camorra. Navzdory zatčení řady osob zapojených do těchto pašeráckých aktivit, včetně několika Italů a občanů Pobřeží slonoviny, pašování kokainu z Brazílie do Pobřeží slonoviny pokračovalo. V únoru 2020 zabavily orgány Pobřeží slonoviny v teritoriálních vodách země 411 kg kokainu z lodi, která vyplula z Brazílie. Podobně v dubnu 2020 zabavily brazilské orgány v námořním přístavu poblíž São Paula 146 kg kokainu určeného pro Pobřeží slonoviny, ačkoli konečným cílem byl pravděpodobně přístav Antverpy v Belgii.
V únoru 2020 zabavila nigerijská Národní agentura pro prosazování protidrogového práva v přístavu Tin Can Island v Lagosu 43 kg kokainu, který odplul z Brazílie. V listopadu 2020 nigerijské orgány zabavily 12 kg kokainu na cestě ze São Paula do Addis Abeby v Etiopii a v lednu 2021 zabavily 27 kg kokainu, který dorazil letecky z Brazílie přes Addis Abebu. Značné množství kokainu odletělo z Brazílie také do Guineje-Bissau. V březnu 2019 bylo v Guineji-Bissau zadrženo 0,8 tuny drogy, která byla nalezena ve falešném dně nákladního automobilu naloženého mraženými rybami a zřejmě byla určena k následné přepravě přes země Sahelu do severní Afriky a Evropy.
V září 2019 bylo zabaveno více než 1,8 tuny; na pašování se podíleli státní příslušníci Kolumbie, Guineje-Bissau a Mali. Z Guineje-Bissau může být kokain letecky přepravován do Lisabonu v Portugalsku.
Pašování kokainu z dalších jihoamerických zemí do Afriky.
Mezitím se na přepravě kokainu do Afriky nadále podílejí a/nebo se stále více podílejí další jihoamerické země, které kokain opouštějí. Například v roce 2019 kolumbijské úřady zabavily 1,2 tuny kokainu v kontejneru určeném pro Cabo Verde. V září 2019 jihoafrické orgány zabavily 85 kg kokainu v kontejneru, který odplouval z Ekvádoru. V prosinci 2019 zabavily uruguayské donucovací orgány více než 6 tun kokainu určeného pro Togo. Předchozím rekordním záchytem v Uruguayi byly 3 tuny kokainu nalezené v kontejneru v přístavu Montevideo v listopadu 2019, který byl podle médií rovněž určen pro Afriku. V únoru 2020 bylo v Guyaně zabaveno 350 kg kokainu na cestě do Nigérie. V prosinci 2020 bylo v Panamě zabaveno 51 kg kokainu v kontejneru určeném pro Jihoafrickou republiku. O několik měsíců později, v únoru 2021, bezpečnostní složky Pobřeží slonoviny zabavily více než 1 tunu kokainu, který byl do země dopraven přes Paraguay.
Pašování kokainu z Afriky do Evropy.
Současně se zdá, že Benin se stal významnou tranzitní a odesílací zemí pro zásilky kokainu v Africe, mimo jiné díky tomu, že letiště v Cotonou bylo v provozu po většinu období roku 2020, kdy byla letiště v sousedních zemích uzavřena kvůli pandemii COVID-19. V roce 2020 bylo letiště v Cotonou uzavřeno. To přilákalo pašeráky drog ze sousedních zemí, kteří Benin nadále využívali jako překladiště i poté, co byla letiště v ostatních zemích regionu znovu otevřena. Během posledních čtyř měsíců roku 2020 bylo v Cotonou, Bruselu a Paříži zadrženo 28 drogových kurýrů (většinou pašujících kokain), kteří z Beninu odletěli nebo přes něj projížděli. Většina z nich měla nigerijský původ, ale byli držiteli evropských (většinou italských) pasů nebo pobytových karet; někteří byli držiteli evropských pasů bez nigerijského původu.
Byli identifikováni také pašeráci z jiných zemí regionu. Například v listopadu 2020 byl na letišti v Cotonou zadržen ghanský kurýr, který měl u sebe 14 kg kokainu, který získal v Brazílii a letecky jej pašoval z Brazílie přes Addis Abebu do Beninu.
Ještě překvapivější je, že značná část veškerého kokainu zadrženého v Beninu v roce 2020 byla pašována přes belgické Antverpy v kontejneru s 557 kg kešu ořechů, který byl v Beninu zadržen v říjnu 2020. To naznačuje, že část kokainu je rovněž pašována z Jižní Ameriky přes Evropu do Afriky za účelem následného reexportu do Evropy.
Řada kokainových zásilek zabavených v Brazílii v posledních letech skutečně směřovala do Afriky, obvykle jako místo překládky pro další obchodování do Evropy, i když některé zásilky směřovaly do Afriky také přes Evropu. Například v červnu 2019 bylo v kontejneru v São Paulu zabaveno 0,7 tuny kokainu, který byl určen k přepravě přes Belgii do Ghany. V prosinci 2020 bylo v kontejneru v São Paulu zabaveno 360 kg kokainu, který byl určen k přepravě přes Španělsko do Nigérie. Přímé zásilky do Afriky jsou však stále běžnější. Například v listopadu 2019 bylo v São Paulu zabaveno 1,3 tuny kokainu ve dvou kontejnerech s pytli cukru, které byly určeny k přepravě lodí do Maroka. Dále bylo v São Paulu a ve státě Santa Catarina zabaveno 100 až 400 kg v kontejnerech, které byly určeny k přepravě do Pobřeží slonoviny (květen 2020), do Libye (květen 2020) a do Nigérie (prosinec 2020). Kromě toho byla v období 2019-2021 letecky přepravována menší množství kokainu (mezi 1 kg a 10 kg na jednoho překupníka) do různých zemí Afriky, konkrétně do Angoly, Beninu, Burundi, Kamerunu, Demokratické republiky Kongo, Egypta, Rovníkové Guineje, Etiopie, Mali, Mosambiku, Namibie, Nigérie, Seychel a Sierry Leone.
Současně byla v Africe provedena řada významných záchytů kokainu, který pocházel z Brazílie. Například v lednu 2019 zabavily úřady v Jihoafrické republice 706 kg kokainu v kontejneru přepravovaném po moři z Brazílie, který měl projít Jihoafrickou republikou a poté Singapurem na cestě do své konečné destinace, Indie. V červnu 2019 zadržely orgány v Senegalu 798 kg kokainu uvnitř 15 nových automobilů na palubě lodi cestující z Brazílie do Angoly. V prosinci 2019 zadržely úřady v Beninu 755 kg kokainu v kontejneru na lodi v Beninu, která pocházela z Brazílie a měla proplout Nigerem, než dorazí do své konečné destinace, Evropy. V září 2018 bylo podle zpráv médií poblíž São Paula v brazilském přístavu Santos zadrženo 1,2 tuny kokainu, který směřoval do přístavu Abidžan v Pobřeží slonoviny. Následné vyšetřování zřejmě odhalilo, že zásilka byla součástí rozsáhlejšího plánu organizovaného italskými skupinami organizovaného zločinu, které za tímto účelem založily v Abidžanu falešnou stavební společnost, aby mohly legálně nakoupit použité vybavení z Brazílie, v němž byl kokain ukryt. Konečnými odběrateli kokainu byly údajně italské skupiny 'Ndrangheta a Camorra. Navzdory zatčení řady osob zapojených do těchto pašeráckých aktivit, včetně několika Italů a občanů Pobřeží slonoviny, pašování kokainu z Brazílie do Pobřeží slonoviny pokračovalo. V únoru 2020 zabavily orgány Pobřeží slonoviny v teritoriálních vodách země 411 kg kokainu z lodi, která vyplula z Brazílie. Podobně v dubnu 2020 zabavily brazilské orgány v námořním přístavu poblíž São Paula 146 kg kokainu určeného pro Pobřeží slonoviny, ačkoli konečným cílem byl pravděpodobně přístav Antverpy v Belgii.
V únoru 2020 zabavila nigerijská Národní agentura pro prosazování protidrogového práva v přístavu Tin Can Island v Lagosu 43 kg kokainu, který odplul z Brazílie. V listopadu 2020 nigerijské orgány zabavily 12 kg kokainu na cestě ze São Paula do Addis Abeby v Etiopii a v lednu 2021 zabavily 27 kg kokainu, který dorazil letecky z Brazílie přes Addis Abebu. Značné množství kokainu odletělo z Brazílie také do Guineje-Bissau. V březnu 2019 bylo v Guineji-Bissau zadrženo 0,8 tuny drogy, která byla nalezena ve falešném dně nákladního automobilu naloženého mraženými rybami a zřejmě byla určena k následné přepravě přes země Sahelu do severní Afriky a Evropy.
V září 2019 bylo zabaveno více než 1,8 tuny; na pašování se podíleli státní příslušníci Kolumbie, Guineje-Bissau a Mali. Z Guineje-Bissau může být kokain letecky přepravován do Lisabonu v Portugalsku.
Pašování kokainu z dalších jihoamerických zemí do Afriky.
Mezitím se na přepravě kokainu do Afriky nadále podílejí a/nebo se stále více podílejí další jihoamerické země, které kokain opouštějí. Například v roce 2019 kolumbijské úřady zabavily 1,2 tuny kokainu v kontejneru určeném pro Cabo Verde. V září 2019 jihoafrické orgány zabavily 85 kg kokainu v kontejneru, který odplouval z Ekvádoru. V prosinci 2019 zabavily uruguayské donucovací orgány více než 6 tun kokainu určeného pro Togo. Předchozím rekordním záchytem v Uruguayi byly 3 tuny kokainu nalezené v kontejneru v přístavu Montevideo v listopadu 2019, který byl podle médií rovněž určen pro Afriku. V únoru 2020 bylo v Guyaně zabaveno 350 kg kokainu na cestě do Nigérie. V prosinci 2020 bylo v Panamě zabaveno 51 kg kokainu v kontejneru určeném pro Jihoafrickou republiku. O několik měsíců později, v únoru 2021, bezpečnostní složky Pobřeží slonoviny zabavily více než 1 tunu kokainu, který byl do země dopraven přes Paraguay.
Pašování kokainu z Afriky do Evropy.
Současně se zdá, že Benin se stal významnou tranzitní a odesílací zemí pro zásilky kokainu v Africe, mimo jiné díky tomu, že letiště v Cotonou bylo v provozu po většinu období roku 2020, kdy byla letiště v sousedních zemích uzavřena kvůli pandemii COVID-19. V roce 2020 bylo letiště v Cotonou uzavřeno. To přilákalo pašeráky drog ze sousedních zemí, kteří Benin nadále využívali jako překladiště i poté, co byla letiště v ostatních zemích regionu znovu otevřena. Během posledních čtyř měsíců roku 2020 bylo v Cotonou, Bruselu a Paříži zadrženo 28 drogových kurýrů (většinou pašujících kokain), kteří z Beninu odletěli nebo přes něj projížděli. Většina z nich měla nigerijský původ, ale byli držiteli evropských (většinou italských) pasů nebo pobytových karet; někteří byli držiteli evropských pasů bez nigerijského původu.
Byli identifikováni také pašeráci z jiných zemí regionu. Například v listopadu 2020 byl na letišti v Cotonou zadržen ghanský kurýr, který měl u sebe 14 kg kokainu, který získal v Brazílii a letecky jej pašoval z Brazílie přes Addis Abebu do Beninu.
Ještě překvapivější je, že značná část veškerého kokainu zadrženého v Beninu v roce 2020 byla pašována přes belgické Antverpy v kontejneru s 557 kg kešu ořechů, který byl v Beninu zadržen v říjnu 2020. To naznačuje, že část kokainu je rovněž pašována z Jižní Ameriky přes Evropu do Afriky za účelem následného reexportu do Evropy.
Last edited by a moderator:
Asie se stává tranzitním regionem kokainu.
Množství kokainu zabaveného v Asii v roce 2019 činilo 19,1 tuny, což je téměř patnáctinásobný nárůst oproti 1,3 tuny zaznamenané v roce 2015. V období 2015-2019 bylo největší množství kokainu zabaveného v regionu zabaveno ve východní a jihovýchodní Asii (79 % celkového množství), následované Blízkým a Středním východem a jihozápadní Asií (14 %) a jižní Asií (7 %).
Většinu kokainu zabaveného v Asii v roce 2019 vykázala Malajsie, na kterou připadlo 80 procent celkového množství kokainu zabaveného v regionu, následovaná čínským Hongkongem (8 procent). Většina kokainu zabaveného v roce 2019 v Malajsii však nebyla určena pro tuto zemi, ale spíše pro Austrálii. Týkala se jediné zásilky z Kolumbie, která putovala po moři přes Ekvádor a Dubaj ve Spojených arabských emirátech do Malajsie, kde byl kokain zabaven během přepravy.
Největší množství kokainu zabaveného na Blízkém a Středním východě a v jihozápadní Asii v roce 2019 nahlásila Saúdská Arábie, následovaná Pákistánem a Libanonem, zatímco největší množství kokainu zabaveného v jižní Asii nahlásila Indie a ve střední Asii/Zakavkazí Ázerbájdžán.
Nejčastěji hlášenými zeměmi původu, odeslání a tranzitu zásilek kokainu do asijských zemí v období 2015-2019 byly Brazílie, dále Spojené arabské emiráty, Kolumbie, Nigérie, Katar, Peru, Jihoafrická republika, Mnohonárodnostní stát Bolívie, Nizozemsko, Etiopie, Íránská islámská republika a Spojené státy.
Pašování kokainu do Asie v období 2015-2019 probíhalo převážně letecky. Jediné výjimky, kdy byla většina kokainu do zemí dopravena lodí, hlásil Izrael v roce 2016, Čína v letech 2015, 2017 a 2019, Filipíny v roce 2018 a Malajsie v roce 2019.
Množství kokainu zabaveného v Asii v roce 2019 činilo 19,1 tuny, což je téměř patnáctinásobný nárůst oproti 1,3 tuny zaznamenané v roce 2015. V období 2015-2019 bylo největší množství kokainu zabaveného v regionu zabaveno ve východní a jihovýchodní Asii (79 % celkového množství), následované Blízkým a Středním východem a jihozápadní Asií (14 %) a jižní Asií (7 %).
Většinu kokainu zabaveného v Asii v roce 2019 vykázala Malajsie, na kterou připadlo 80 procent celkového množství kokainu zabaveného v regionu, následovaná čínským Hongkongem (8 procent). Většina kokainu zabaveného v roce 2019 v Malajsii však nebyla určena pro tuto zemi, ale spíše pro Austrálii. Týkala se jediné zásilky z Kolumbie, která putovala po moři přes Ekvádor a Dubaj ve Spojených arabských emirátech do Malajsie, kde byl kokain zabaven během přepravy.
Největší množství kokainu zabaveného na Blízkém a Středním východě a v jihozápadní Asii v roce 2019 nahlásila Saúdská Arábie, následovaná Pákistánem a Libanonem, zatímco největší množství kokainu zabaveného v jižní Asii nahlásila Indie a ve střední Asii/Zakavkazí Ázerbájdžán.
Nejčastěji hlášenými zeměmi původu, odeslání a tranzitu zásilek kokainu do asijských zemí v období 2015-2019 byly Brazílie, dále Spojené arabské emiráty, Kolumbie, Nigérie, Katar, Peru, Jihoafrická republika, Mnohonárodnostní stát Bolívie, Nizozemsko, Etiopie, Íránská islámská republika a Spojené státy.
Pašování kokainu do Asie v období 2015-2019 probíhalo převážně letecky. Jediné výjimky, kdy byla většina kokainu do zemí dopravena lodí, hlásil Izrael v roce 2016, Čína v letech 2015, 2017 a 2019, Filipíny v roce 2018 a Malajsie v roce 2019.
Last edited by a moderator:
Obchodování s kokainem do Oceánie je i nadále výnosné.
Navzdory dlouhým pašeráckým trasám a množství geograficky rozptýlených tranzitních zemí je díky vysoké ceně kokainu v Austrálii a na Novém Zélandu pašování kokainu do Oceánie pro obchodníky s drogami atraktivní. Pašování kokainu do Austrálie z jinak typických cílových trhů, jako je Severní Amerika a západní a střední Evropa, proto zůstává pro obchodníky s drogami vysoce ziskové.
V období 2015-2019 bylo nejčastěji hlášenými zeměmi původu, odeslání a tranzitu kokainu zabaveného v Oceánii Peru, dále Nizozemsko, Spojené státy, Brazílie, Mexiko, Jihoafrická republika, Kanada, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Chile a Argentina.
Ve fiskálním roce 2018/19 bylo jen Austrálií identifikováno celkem 49 zemí jako nástupní místa kokainu zjištěného na australských hranicích. Jednalo se o země v Americe, Evropě, Africe a Oceánii. Podle hmotnosti zjištěného kokainu byly klíčovými nástupními místy Jihoafrická republika (vůbec poprvé), dále Mexiko, Spojené státy, Fidži, Francie, Kanada, Nizozemsko, Brazílie, Belgie a Spojené království.
Na Novém Zélandu většina kokainu zadrženého v roce 2019 pocházela z Ekvádoru (s největší pravděpodobností měla původ v Kolumbii), následovalo Peru. Hlavními tranzitními zeměmi pro zásilky kokainu na Nový Zéland v roce 2019 byl Ekvádor (63 %), následovaný Argentinou (12 %) a Spojenými arabskými emiráty (6 %).
Většina kokainu zachyceného v Austrálii a na Novém Zélandu byla přepravena po moři. Údaje za Austrálii však ukazují také velký počet malých zásilek převážených mezinárodní poštou, což naznačuje, že kokain může být dovážen také v důsledku nákupu drog koncovými uživateli prostřednictvím darknetu.
Drogová profilace kokainu zabaveného na australských hranicích ukázala, že přibližně 70 % kokainu, který do země vstoupil v prvních šesti měsících roku 2019, pocházelo z Kolumbie a jen 2 % z Peru; zbytek nebylo možné klasifikovat. To odráží významné změny od roku 2013, kdy pouze 10 % analyzovaného kokainu pocházelo z Kolumbie a 90 % z Peru.
Míra záchytu kokainu v Austrálii.
Navzdory nedávnému poklesu množství kokainu zabaveného v Austrálii dostupné údaje naznačují, že míra zachycení zásilek kokainu v Austrálii je stále vysoká.
Při hlášeném množství 4,64 tuny kokainu spotřebovaného v Austrálii ve fiskálním roce 2018/19 a průměrně 5,68 tuny v roce 2019/20 lze na základě analýzy odpadních vod předpokládat, že v roce 2019 bylo v zemi spotřebováno přibližně 5,16 tuny čistého kokainu. Množství zabaveného kokainu, neupravené o čistotu, činilo v roce 2018 1,43 tuny, což by odpovídalo 1,06 tuny čistého kokainu na základě průměrné čistoty 74 % na velkoobchodní úrovni ve všech jurisdikcích v Austrálii. Z toho vyplývá, že v roce 2019 se do Austrálie mohlo dostat 6,22 tuny (5,16 tuny plus 1,06 tuny) kokainu, z čehož 1,06 tuny, tedy 17 procent, bylo zachyceno úřady.
V období 2015-2019 bylo nejčastěji hlášenými zeměmi původu, odeslání a tranzitu kokainu zabaveného v Oceánii Peru, dále Nizozemsko, Spojené státy, Brazílie, Mexiko, Jihoafrická republika, Kanada, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Chile a Argentina.
Ve fiskálním roce 2018/19 bylo jen Austrálií identifikováno celkem 49 zemí jako nástupní místa kokainu zjištěného na australských hranicích. Jednalo se o země v Americe, Evropě, Africe a Oceánii. Podle hmotnosti zjištěného kokainu byly klíčovými nástupními místy Jihoafrická republika (vůbec poprvé), dále Mexiko, Spojené státy, Fidži, Francie, Kanada, Nizozemsko, Brazílie, Belgie a Spojené království.
Na Novém Zélandu většina kokainu zadrženého v roce 2019 pocházela z Ekvádoru (s největší pravděpodobností měla původ v Kolumbii), následovalo Peru. Hlavními tranzitními zeměmi pro zásilky kokainu na Nový Zéland v roce 2019 byl Ekvádor (63 %), následovaný Argentinou (12 %) a Spojenými arabskými emiráty (6 %).
Většina kokainu zachyceného v Austrálii a na Novém Zélandu byla přepravena po moři. Údaje za Austrálii však ukazují také velký počet malých zásilek převážených mezinárodní poštou, což naznačuje, že kokain může být dovážen také v důsledku nákupu drog koncovými uživateli prostřednictvím darknetu.
Drogová profilace kokainu zabaveného na australských hranicích ukázala, že přibližně 70 % kokainu, který do země vstoupil v prvních šesti měsících roku 2019, pocházelo z Kolumbie a jen 2 % z Peru; zbytek nebylo možné klasifikovat. To odráží významné změny od roku 2013, kdy pouze 10 % analyzovaného kokainu pocházelo z Kolumbie a 90 % z Peru.
Míra záchytu kokainu v Austrálii.
Navzdory nedávnému poklesu množství kokainu zabaveného v Austrálii dostupné údaje naznačují, že míra zachycení zásilek kokainu v Austrálii je stále vysoká.
Při hlášeném množství 4,64 tuny kokainu spotřebovaného v Austrálii ve fiskálním roce 2018/19 a průměrně 5,68 tuny v roce 2019/20 lze na základě analýzy odpadních vod předpokládat, že v roce 2019 bylo v zemi spotřebováno přibližně 5,16 tuny čistého kokainu. Množství zabaveného kokainu, neupravené o čistotu, činilo v roce 2018 1,43 tuny, což by odpovídalo 1,06 tuny čistého kokainu na základě průměrné čistoty 74 % na velkoobchodní úrovni ve všech jurisdikcích v Austrálii. Z toho vyplývá, že v roce 2019 se do Austrálie mohlo dostat 6,22 tuny (5,16 tuny plus 1,06 tuny) kokainu, z čehož 1,06 tuny, tedy 17 procent, bylo zachyceno úřady.
Last edited by a moderator: